Ve dnech 19. až 22. března 2014 se uskutečnilo další setkání učitelů a studentů v rámci projektu Comenius: History of our kitchen, který sdružuje 10 škol (nejen) z evropských zemí.
Tohoto setkání se za kantorský sbor zúčastnili paní učitelky Axmanová a Foltýnová, ze žáků naší školy pak Karolína Koukalová, Šárka Nevědělová a Vendula Glížová ze třídy 3C a Antonín Králík, Václav Kratochvíl a Kateřina Procházková ze třídy P1.
Ve středu ráno nás čekala dlouhá cesta vlakem do Budapešti a z Budapešti do třetího největšího města Maďarska Szegedu, kde už nás čekala naše milá koordinátorka a průvodkyně Betti.
Po prvním volném dni nás čekali druhý den důležité povinnosti – předvést vypracované prezentace před ostatními. I přes lehké zklamání zástupců Turecka si myslím, že se nám to docela povedlo! 🙂
Druhý den odpoledne pokračoval program soutěží ve vaření Gulášové polévky a palačinek. I přes velkou snahu se nám bohužel nepodařilo umístit mezi prvními třemi, což nám ale nakonec ani tak nevadilo. Po kuchařské soutěži se všichni přesunuli do vinného sklípku s možností ochutnávkek výborných maďarských vín. Nicméně všeho s mírou, neboť nás ještě ten den čekal ještě jeden bod programu – ‚Food Quiz‘. Všichni se náhodně rozdělili do osmi týmů, kdy postupně každý tým vybíral z celkem sta otázek rozdělených do deseti témat. Na vítězný tým čekalo překvapení – výborný dort.
Další den nás čekal náročný, celodenní program – návštěva města Szeged, třetího největšího města v Maďarsku. Návštívili jsme Muzeum papriky a salámu Pick, kde byla možnost salámy ochutnat.Poté jsme se přesunuli na radnici, kde nám řekli něco o historii i současnosti města. Po návštěvě radnice nás čekala prohlídka historické části města. Kolem druhé hodiny odpolední jsme se přesunuli do tradiční maďarské restaurace Csárda, kde jsme poobědvali vyhlášenou maďarskou specialitu – rybí polévku Halászlé. Nebyla špatná, zase jsme vyzkoušeli něco nového. 🙂 Po obědě následoval dělený program – aquapark, nákupní centrum nebo volný čas v centru města. Já sobně zvolila aquapark a nelituji, i když volný čas ve městě mohl být taky skvělý.
To už však následoval večer a návrat do Pusztamégesze, kde nás čekal poslední večer, který každý mohl využít po svém a my ho využili k navazování nových přátelství. 🙂 Nastalo sobotní ráno a s ním den našeho odjezdu, kdy jsme díky nestihnutí vlaku vlaku do Brna strávili dvě volné hodiny v Budapešti, což ale nikomu z nás vůbec nevadilo 🙂 V 17.37 jsme stáli na nádraží v Brně, kde jsme se rozloučili a šli vstříc zbývajícímu víkendu…
Celkově hodnotím maďarský výjezd za velmi povedený, myslím, že můžu říct za všechny zúčastněné, že jsme si to moc užili, poznali nové lidi, zvyky, přátele i chuťe a nejraději bychom se vrátili zpátky, což už ale nejde. Ale vzpomínky, ty nám zůstanou. 🙂
Vendula Glížová
