Večer tříkrálový označuje dvanáctou noc od Narození Páně, tedy 6.ledna, svátek Tří králů. Podle záznamů Johna Manninghama, byla Shakespearova hra, dle některých kritiků nejlepší a nejslavnější komedie, hrána právě na Hromnice (jednoho z katolických svátků), podle čehož má tedy název.
Komedie je spjatá s oslavami, se svátečním „převráceným“ světem, příznačným pro středověké a renesanční svátky. Nejen s naší třídou 4.A jsme tedy 29. září 2022 dostali příležitost zhlédnout mistrovo dílo, oděno do moderního kabátu, v Mahenově divadle. Moderní nádech ve formě narážek a vtipů celým představením vskutku znatelně prostupoval. Mohli jsme si tak zavzpomínat na pandemická opatření, či politické aféry. Kulisy byly také vskutku netradiční, neboť na jevišti díky umělohmotným stěnám s podlahou a vodní hadicí bylo víc mokro než sucho.
Samotnou komedií se prolínaly dějové linky několika postav. Za začátku jsme mohli vidět ztroskotání lodi, které od sebe oddělilo dvojčata Sebastiána a Violu a uvrhlo je k mylné představě o vzájemné smrti. Viola se v přestrojení vydá do služeb vévodovi Orsinovi, kterého z celého srdce miluje. Ten si ji sice oblíbí, ovšem je zamilován do Olivie, ke které ji také vysílá, aby mu získala její lásku. Viola truchlící pro smrt svého bratra se ale k dovršení všeho zamiluje do Olivie. Vzniká nám tady tak klasický milostný trojúhelník, kdy všichni chtějí někoho, koho nemohou mít. Na scénu se poté zaplete i Sebastián s věrným zachráncem, bývalým pirátem, Antoniem. Nerozdílná podoba dvojčat způsobí spoustu omylů a mimo jiné i svatbu. Aby děj nebyl málo zamotaný, své si řeknou i služebná Marie, věčně opilý strýček Tobiáš, rytíř Třasořiťka a šašek Fabián, který je pro každou legraci. Ti uspořádají lest na hloupého správce Malvólia. Nakonec se však vše objasní a konají se dvě šťastné svatby.
Představení určitě stojí za vidění a odnášíme si z něj zajímavý netradiční zážitek.
Vendula Šimíčková, 4A